3 velké mýty o kompostu, kterým možná věříte i vy

Taky ještě vyhazujete bioodpad z domácnosti do popelnice? Založte si vlastní kompost a budete mít z odpadu užitek. Že bydlíte v bytě a nemáte zahradu? Použijte vermikompostér, ten můžete mít i v bytě.

Něco málo o kompostu

Kompost je kvalitní bio hnojivo, které vzniká rozkladem - tlením organického materiálu. Hnojením kompostem, obsahujícím humus, navracíte do půdy organické i minerální látky, které při pěstování rostlin půdě odebíráte. Na průběhu kompostování se podílí řada organismů jako žížaly, larvy ale i bakterie a plísně.

Pro začátek potřebujete jen tři základní věci

• vhodné místo

• kompostér

• dostatek materiálu na kompostování

Vhodné místo na kompost

Ideální umístění je v polostínu, v zadní části zahrady. Pokud nemáte takové vhodné místo, můžete kompost ukrýt třeba i mezi okrasné keře. Místo pod kompostem by mělo být kypré, s kovovým pletivem proti hlodavcům.
Hodně důležitý je i dobrý přístup ke kompostu.

Víte, že můžete kompostovat i v bytě? Kompost pro květiny nebo balkonovou zahrádku si můžete vyrobit sami ve  vermikompostéru. Ten obsahuje hliněný substrát s žížalami. Ty spolehlivě přemění domácí odpad, který do substrátu zahrnete, na kvalitní kompost. Vermikompostér nezapáchá, a tak jej můžete mít třeba i v kuchyni. Nebo tam, kde se teplota pohybuje okolo teploty 20 oC. Žížaly o hmotnosti 0,5 kg zpracují za den okolo 0,25 kg domácího odpadu, tedy zhruba tolik, kolik vyprodukuje čtyřčlenná rodina.

I tak může vypadat váš domácí vermikompostér

Výběr vhodného kompostéru

Závisí hlavně na velikosti zahrady a množství odpadu ke kompostování.

Na malé zahrádky stačí menší uzavřený plastový kompostér. Vhodnější jsou však dva menší kompostéry. V jednom postupně ukládejte kompostovací materiál, ve druhém vám bude současně dozrávat starší, přecházený kompost.
Na větších zahradách si raději vybudujte vícestupňový otevřený kompostér, ve kterém můžete kompost snadno přehazovat. Otevřený kompostér by měl mít dobrý přístup, abyste mohli hotový kompost snadno odebírat.

Důležité je správné založení a skladba kompostu

Při vlastním zakládání kompostu začněte první, zhruba 15 cm, vzdušnou vrstvou hnědého odpadu, tedy krátkých větviček, listí nebo i kartonového papíru. Pak naskládejte vrstvu zeleného odpadu ze zbytků zeleniny, ovoce nebo trávy. Takto vrstvy střídejte. Na jednu vrstvu zeleného odpadu by měly být ideálně 2-3 vrstvy hnědého odpadu.

Při založení naskládejte naráz alespoň 5 vrstev zeleného odpadu a patřičné množství hnědého odpadu. Rychleji tím nastartujete aktivitu mikroorganismů, které se na rozkladu podílí.

3 velké mýty o kompostu 

1. Kompost smrdí

Pokud váš kompost zapáchá, změnil se proces rozkladu. Nedochází k tlení, ale k zahnívání materiálu, a to proto, že má kompostovaný materiál málo vzduchu. Pro nápravu stačí jen doplnit do kompostu hnědý materiá, kompost přeházet a provzdušnit.

2. Kompost můžu pokazit

Pokud dodržíte základní zásady týkající se skladby kompostovaného materiálu a budete kompost občas provzdušňovat, měl by se na 100 % podařit.

Za vysokých letních teplot a malé vlhkosti může ale dojít k jeho vysušení. Po zalití vodou a dodání nového zeleného odpadu se proces tlení opět nastartuje.

3. Kompost zapleveluje záhony

Důležité je správné založení kompostu. Zvolte si konec léta nebo teplejší jaro. Do kompostéru navrstvěte minimálně 1 m³ kompostovací hmoty. Do dvou dnů dojde k takzvané „hygienizaci“. Díky vysoké aktivitě organismů se kompost zahřeje na teplotu nad 50°C. Vysoká teplota přitom zničí všechna semena v kompostu.

Co můžete kompostovat

• Zelený odpad - zelenina, ovoce, tráva, čerstvé listí, zbytky čaje, kávová sedlina
• Hnědý odpad - rozdrcené větvičky, kůra, suché listí, sláma, obaly a skořápky od vajíček, lepenka, piliny, třísky

Co do kompostu určitě nepatří

• kosti, maso, tuk, výkaly, pecky, slupky z tropického ovoce
• popel z uhlí, plevel, větve z tújí, rostliny s chorobami, papír z časopisů